|
Před vystavením budovy zámecké koncem stol. XVI. sídlil farář kostela sv. Martina a
Prokopa v Karlíce, kdež se nacházela fara a budovy hospodářské, které bez pochyby v dobách
husitských byly zničeny. Roku 1505 byla ještě osada povinna faráři opatřiti byt. Též slyšel
jsem vypravovati, že fara bývala v Dobřichovicích v č.d. 5, ale historicky není to zajištěno.
Následkem zlých časů, nedostatku peněz a duchovenstva nebylo řádu možno rozbořenou farní
budovu znovu postaviti. Nouzi této odpomohlo se tím, že řád Dobřichovic více neobsadil a
duchovní správou pověřil faráře řevnického. Od té doby považován byl bývalý farní kostel
karlický za kostel filiální a faráři řevničtí nazývali se faráři řevnickými neb dobřichovickými.
V r.1618: Šimon Kraus, 1619 Martin Slupetius, farář města Hřevnice a farář dobřichovický.
Fara v Řevnicích nalézala se nedaleko 2 kostelů, jež stály na tamějším hřbitově. První byl
zasvěcen P. Marii a druhý ku cti sv. Mořice. Budova farní trpěla velmi v dobách válečných a
pro nedostatek prostředků, nejsouc opravována, tak sešla, že koncem stol. XVI., kdy tvrz
dobřichovická byla na způsob zámku přestavěna, farář z Řevnic do Dobřichovic přesídlil.
Mezitím pustla farní budova v Řevnicích více a více. V r.1780 byla fara v Řevnicích kryta
střechou doškovou a nebylo v ní víc, než ložnice, kuchyně a komora. Pokrýval ji doškář
Augustin Hubáček. Kromě fary stály na farním pozemku dva domky, jež v r.1734 obýval
Kašpar Bílek a platil k sv. Havlu 1 fl 10 kr činže, kromě toho stál tam ještě jeden domek.
V r.1827 za velmistra Köhlera na místě zpustlé fary vystaveno bylo malé obytné stavení,
v němž zůstával lesní adjunkt Decastello. Neměly tedy Řevnice až do roku 1905 vlastní fary,
až řád za velmistra Marata nákladem 60.000 zl. nádhernou farní budovu vystavěl a
samostatnou duchovní správu pro Řevnice obnovil. Když fara v Řevnicích spadla a farář
přesídlil do Dobřichovic, nazýval se kostel řevnický filiálním kostel karlický farním. Kromě
toho administrovali faráři zdejší i faru ve Slivenci, kde od dob husitských až do pozdních let
stol.XVIII. faráře nebylo. Pro velkou vzdálenost přisluhoval osadníkům sliveneckým sv.
svátostmi farář jinonický, který každoročně zdejším farářem smlouvu dělal. V ní zavazoval se
nejen v případě největší nutnosti, nýbrž i v kterémkoli případě osadu tamnější spravovati.
Opis smlouvy z 23. května 1773 od tehdejšího duchovního správce P. Bartoloměje Piláta
nachází se odsud v archivu. Tento poměr trval až do r.1787, kdy ve Slivenci zase samostatná
duchovní správa byla zřízena, jíž pověřen byl zdejší kaplan P. Cyprián. Bývala tedy farní
osada dobřichovická svého času velice rozsáhlá.
V popisu osady farní z r.1782 od faráře Hraby dovídáme se o počtu obyvatel v přifařených obcích.
V městě Řevnicích … 334 obyvatel
Přifařená ves Zadní Třebáň ... 157 obyvatel
Filiální kostel sv.Martina v Karlíku, k němuž náležela osada Karlík … 38 obyvatel
Ves Vonoklasy … 63 obyvatel
Ves Hlásná Třebáň … 228 obyvatel
Ves Lety … 149 obyvatel
Ves Dobřichovice s kaplí sv. Tadeáše … 415 obyvatel
Kostel všech sv. ve Slivenci:
Ves Slivenec … 245 obyvatel
Ves Holině … 106 obyvatel
Ves Lochkov … 139 obyvatel
Čítala tedy osada dobřichovická … 839 duší
Řevnická … 491 duší
Slivenecká … 490 duší
--------------------------
Dohromady 1874 duší
Před zřízením samostatné duchovní správy v Řevnicích sídlili v Dobřichovicích kaplan, od
r.1905 jen farář.
Již po delší dobu žádala ves Hlásná Třebáň, aby pro velikou vzdálenost byla přifařena
k Budňanům, což se stalo 1. srpna 1922.
V stol. XIV. náležely Dobřichovice k vikariátu děkanství ořechovskému. Za arc.
Harracha dělila se arcidiecese pražská na více vikariátů, z nichž XIII. slul podbrdský a
zaujíma kraj na levém břehu Vltavy od Zbraslavi až ku Kamýku podle Milína, mimo
Rokycany, přes Nížbor až ku Zbraslavi. K tomu vikariátu náležely i Dobřichovice.
Později patřily k vikariátu berounskému a konečně ku zbraslavskému.
|